PhDr. Ji? Tyl
CO JE TO PSYCHOTERAPIE?
Msto vysv?tlovn rad?ji nzorn?: jak vypad terapeutick dialog a jeho pr?b?h?
SEPARACE: Lpe pozd?ji ne? nikdy
P?ipad mi, ?e mm kolem sebe ze?. V?ichni mi p?ipadte sebejist, hjte si to svoje. J po?d pochybuji, jestli to, co d?lm, je dob?e. Pochybuji o svm nzoru. N?kdo n?co ?ekne, a j se svho nzoru musm vzdt. Sebemen? nesp?ch m? odrad - v?dy jsem v?echno vzdala ji? p?i prvnm nesp?chu. Po?d na n?co ?ekm - na n?jak zzrak. P?itom vm, ?e nebude... KarlaKarla je nenpadn, nevrazn? upraven. Svobodn, bydl u rodi?? vrodinnm domku. Je j 28, je in?enrkou ekonomie. Velmi nro?n, ale dob?e placen prce u sv?tov ?etn firmy. Vprci obstv. Vme v?bec o tom, co se odehrv vnenpadnch, dob?e fungujcch lidech okolo ns?
KONZULTACE 1 (listopad)
K: Co mm povdat?
T: Povdejte, co chcete.
K: J nevm, co mm povdat u psychologa - nevm co se ode m? o?ekv...
T: Hm - to vypad, jako byste p?edstavila sv?j problm vjedn v?t?.
K: Jak to myslte?
T: "Nevm, co se ode m? o?ekv." Tedy prvn, co m? napad, je o?ekvn druhch (ne tedy to, co chci j, ale co oni cht?j ode mne). Chci tomu vyhov?t. Ov?em proto?e kdokoli m??e o?ekvat cokoli, pochopiteln? to nemohu v?echno v?d?t, zvl?? kdy? n?koho vidm poprv. Nevm co ? ale vm, ?e n?co se ode m? o?ekv. ? Karlo, ve skute?nosti je to naopak: j pot?ebuji p?ijt na to, co vy o?ekvte od terapie, tj. tady a te? ode m?.
K: Po?d hldm, jestli vyhovuju, a po?ad to nevm. V?bec nevm, jak se toho zbavit. Po?d se srovnvm sostatnmi, a ctm se mn?cenn. U? na zkladn ?kole jsem byla mimo kolektiv - takov divn, extrm. Obdob na gymplu bylo hrozn - stres, nap?t, strach. Na vysok to bylo trochu lep?, ale ne moc. Do ?dnho kolektivu jsem nikdy nezapadla. P?itom se po?d kontroluju. jestli zapadm. D?s.
T: Nikdy jste si snikm nehrla, nepovdala, nechodila...
K: Moc ne. V?dycky jsem si p?itom p?ipadala nesv. Jenom...
T: Ano?
K: Od mld jsem chodila na volejbal. Mimo h?i?t? jsem byla divn, jako v?ude, ale holky to tolerovaly. Na h?i?ti jsem byla pln? jin - skoro divok. Chodila jsem pro ka?d m? a sme?ovala jako blzen. Pak jsem se chvli po zpase ctila skoro dob?e, ne? se zase ?lo dom?...
T: Jakoby jste se mohla pln? utrhnout, proto?e to sportovn nasazen je vlastn? to, co se od vs ?ek?
K: Mo?n...
T: Tak?e si nikdo nev?imne, ?e jste pln? odvzan a divok, proto?e to se prv? ?ek? Tud? se m??ete utrhnout, a nikdo to nekritizuje?
K: To je p?esn. Ale to byly opravdu vjimky, jenom p?i h?e...
T: Zn to, jako byste se omlouvala. Za to, ?e jste se odvzala?
K: Asi.
T: A zrove? t?eba mn? za to, ?e jste zamindrkovan?
K: To taky. J se po?d omlouvm, i za to, ?e v?bec jsem. O vkendu jsem se pohdala smatkou, to je standard. P?i?la do mho pokoje, vytkla mi rozhzen kn?ky, a skon?ila u toho, ?e jsem v28 svobodn a ?e se nediv, ?e m? nikdo nechce, kdy? jsem takov bordel?ka. Kdy? jsem se rozbre?ela, vytkla mi, ?e jsem vztahova?n.
T: V?echno, co ?eknete, m??e bt pou?ito proti vm.
K: Tak n?jak.
T: A pro? vlastn? bydlte u rodi??, kdy? vm je 28 a slu?n? vyd?lvte?
K: Vte, jak by matka vyvd?la, kdybych se cht?la odst?hovat?
T: No a? D?le?it?j? je, jak se ctte vy, kdy? matka vyvd.
K: Stra?n?. Dostanu ?alude?n k?e?e, zvracm...
T: To nen dost dobr d?vod, pro? odtamtud vypadnout?
K: Mm strach, ?e by to bylo je?t? hor?...
T: Jak to je?t? m??e bt hor??
K: J nevm. Bojm se.
T: Zkuste o tom do p??t? p?em?let.
KONZULTACE 2
K: P?i?la jsem na to, ?e jsem p?espo?etn dt?. Kdy? byly star? sest?e t?i roky, cht?la jt mma do prce. Jen?e tta si cht?l ud?lat kluka...
T: ... tak si ud?lal vs.
K: Mma mu to dodne?ka neodpustila.
T: A vm?
K: Takhle m? to nikdy nenapadlo. Dala m? do jesl, proto?e musela do prce.
T: M?la vs rda?
K: M? se v?dycky zdlo, ?e ne. Ale j jsem byla hrozn dt?. Po?d jsem m?la ve v?em nepo?dek, chodila jsem pozd?, ve ?kole mi to ne?lo...
T: Mte vysokou ?kolu, ne?
K: Mm pocit, ?e to je n?jak nedopat?en.
T: Prosm??
K: Nikdy jsem se neum?la soust?edit. Mm zpomalen reakce. Ve ?kole jsem dvala pozor v?dycky jenom ze strachu, aby se mma neroz?ilovala. Po?d jsem m?la jenom dvojky.
T: Jenom! Sly?ela jste n?kdy termn "porucha pozornosti"?
K: Ne.
T: Nebo "lehk mozkov dysfunkce"?
K: Co to je?
T: T??ko se soust?edm. D mi prci dvat pozor. Nereaguju tak rychle, jako ostatn. Chodm pozd?. D mi prci udr?et po?dek ve v?cech...
K: Co tm chcete ?ci?
T: Nemohla jste za to, jak jste.
K: J mm sp? pocit, ?e m??u za v?ecko.
T: I za to, ?e nejste kluk?
K: Jak to myslte?
T: Tta cht?l kluka. Odpustil vm, ?e jste holka?
K: On doma skoro nemluv, v?echno namluv mma. Se mnou nemluvil taky. Akort m?l radost, kdy? jsem hrla volejbal.
T: Kdy? jste byla tak trochu jako kluk?
K: J nevm. J mm po?d pocit, ?e si sama p?ed sebou n?co nalhvm. Ano, m?la jsem pocit, ?e m? mma nem rda, a tta se o m? moc nezajm. Ale nevm, jestli si to jenom nenamlouvm. Nen mi p?jemn, kdy? se na takov v?ci ptte.
T: J to nepova?uji za ?patnost, ?e jsem na vs zv?dav. Ptm se proto, abych v?d?l, co vm vlastn? chyb. Bylo nep?jemn, kdy? se t?eba mma ptala, co bylo ve ?kole?
K: D?sn. A stejn? nikdy neposlouchala, co j ?km.
T: Pro? tam vlastn? po?d bydlte?
K: Myslela jsem na to od minule. Nevm, jestli bych si sama na vlastn bydlen vyd?lala. Ani nevm, za kolik se d sehnat...
T: M??ete p?inst Anonci a probereme inzerty spolu.
KONZULTACE 10 (prosinec)
T: Tak kdy u? kone?n? probereme ty inzerty?
K: Napadlo m?, ?e nechci, abyste mi pomhal n?co hledat. Dala jsem si sama inzert.
T: Blahop?eji! P?jemn? jste m? p?ekvapila
K: Nechci, abyste se mi posmval!
T: Jak vs napad, ?e se vm posmvm?
K: ?e se mi to stejn? nepovede.
T: Pro? by se vm to nem?lo povst?
K: Nikdy se mi nic nepoda?ilo.
T: To u? tady bylo. Vysokou ?kolu vlastn? ani nemte atakdle. ?eho se bojte?
K: Neumm si v?bec p?edstavit, jak to ?ct mm?.
T: Pro? byste j m?la n?co ?kat? Nejd?v si n?co se?enu a pak se st?huju, ne? Snad na to nepot?ebujete povolen p?edem?
K: Bojm se, jak bude reagovat.
T: Hm. A potom taky v?ech lid, jak budou reagovat na v?echno, co d?lm...
K: U? m? ne?tv?te!
KONZULTACE 17 (leden)
K: Na?la jsem si byt!!
T: Slva! T??te se?
K: Moc! Kdy? si ho p?edstavm... to je m?j nejvnit?n?j? pocit - v?dycky jsem si malovala byt.
KONZULTACE 26 (b?ezen)
K: Tak jsem 14 dn vnovm byt?, a jsem tam hrozn? rda.
T: Raduji se svmi.
KONZULTACE 28 (B?EZEN)
K: Tak mi matka otrvila i byt.
T: Jak jste j to mohla dovolit?
K: Jela jsem na vkend krodi??m. A zase vsm?ch, vztekl vbuchy.... Pro? tam vlastn? jezdm?
T: Pot?ebujete matku ujistit, ?e i kdy? jste se odst?hovala, ?e je po?d v?echno, jak bylo? ?e j po?d pat?te?
K: Byl to pro m? domov - a kdy? tam nebudu jezdit, tak nikam nepat?m.
T: Co vm vlastn? chyb, abyste n?kam pat?ila?
K: Pocit sounle?itosti sn?km.
T: To je dob?e, ?e si to u? uv?domujete. Byt u? mte, tak se m??eme pustit do toho, jak vn?m nebt sama.
INTERPRETACE
Abychom se stali osobnost, musme se odd?lit od mmy. To je dlouh proces, kter od?znutm pupe?n ???ry teprve za?n. N?komu se separace poda? v18, n?komu pozd?ji, n?kdo pot?ebuje je?t? "du?evnho porodnka".
SKarlou jsme na tom pracovali skoro p?l roku, ne? se odst?hovala. Karle se stalo, ?e se n?co nestalo. N?co nezbytn? d?le?itho pro vvoj osobnosti: SEPARACE od matky.
Jak se vyvjme? Nejd?v nejsme. Najednou n?jak jsme, ale po?d to nejsme my: jsme sou?st mmy. Pak se narodme: p?e?znou pupe?n ???ru a jsme odd?leni - ale jen co do odd?lenho organismu a jeho v?ivy. Pupe?n ???ru je jen nitka ve spojen smmou. Krom toho zkladnho pro ?ivot, kyslku a v?ivy, je v?echno ostatn nep?etr?it celkov kontakt, spojen, objet. Ale abychom mohli bt opravdu sami sebou, musme vstt a jt - jt od mmy.
U Karly separace jaksi neskon?ila - jako by se neviditeln pupe?n ???ra thla a? zMoravy do Prahy. Byla ?asto nemocn, svadami, kter se musely opravovat (pardon, operovat): pravd?podobn? celkov? vrozen? oslaben (tj. i nervov?). Opakovan pobyty malho dt?te vnemocnici zpomaluj zrn a upev?uj bolestnou touhu po bezpe? u mmy. Tak matky d?t, kter musej tmto martriem projt, to nemaj lehk. ?m ?ast?ji je dt? nemocn a operovan, tm vce nlo? strachu o svho bobnka. A? si nakonec nev?imnou, ?e bobnek je sle?na u? dost velk, ba a? dost velk na svoj vlastn rodinu. Ba co h??, nev?imnou si to oba - h?? pro bval dt?, kter se sv rodiny teprve mus dopracovat.
N?kdy je pot?eba kdosa?en pln nezvislosti n?kolika let psychoanalzy - i dvno po odst?hovn. Stalet zku?enost psychoanalzy ukazuje, ?e nejt??? je odd?lit se od matek, kter dt? trestaj, poni?uj, zahanbuj a zaji??uj si poslu?nost vyvolvnm strachu a pocit? viny. Prv? dt?, kter je matkou nejvce vystra?en, se ct nejvce ohro?en sv?tem v?bec. Dt?, kter se ct ohro?en, kter p?i mat?in? odmtn ct, ?e mu jde doslova o ?ivot, se kmatce nejvc p?imyk. (Vzpome?me mtu o Oidipovi, kterho matka dala odnst do lesa kroztrhn drav zv??i, a kter si pak dokonce vzal tuto matku za man?elku.)
?asto paradoxn? trp mat?inmi chybami prv? d?ti, kter jsou nedokonal, neperfektn, a tedy by pot?ebovaly vce p?e a podpory ne? jin. Jsou to nap?klad d?ti trpc r?znmi poruchami pozornosti a koncentrace, u?en a chovn (tzv. lehk mozkov dysfunkce). Je jich hodn? - ka?d ?est dt?. I stoleranc a podporou je jejich cesta knezvislosti a samostatnosti pomalej? a slo?it?j?, ne? d?t zdravch. Podle sou?asnch znalost jsou tyto problmy asi ze dvou t?etin d?di?n. Je tedy pravd?podobnost 2: 1, ?e takov "hodn zlobiv dt?" je vychovvno matkou, trpc tmi? problmy skoncentrac, sebekontrolou atd. To byl tak o?ividn? p?pad Karliny matky, impulsivn a sproblematickm vztahem snejbli??mi - ?leny rodiny.
B?da, kdy? takov matka (zakou?ejc nelib? svoji vlastn celo?ivotn nedokonalost a ni?? sp??nost) si vezme do hlavy, ?e jej dt? to v?echno naprav. ?e bude vkladn sk?n mat?iny skv?losti, kter ona sama jaksi pln? nedoshla. Te? se teprve ztakovho dt?te stane opravdov chudk, trpc krom? sn?en vkonnosti navc je?t? chronickm pocitem, jak je nemo?n: ln, zlobiv, hloup, p?padn? v?echno ztoho. D?sledek: sebejistota a sebed?v?ra hluboko pod nulou.
A prv? takov osobnost, kter by si pot?ebovala knezvislosti dozrt nejvce, m tak nejv?t? prci postavit se opravdu na vlastn.
Mil Karlo, n?kdo se vyveze zdomova dky vztah?m kdruhm lidem mimo p?vodn rodinu velmi lehce a samoz?ejm?. N?kdo m tuto cestu zt?enou prv? tm, ?e kv?li problematickm vztah?m vp?vodn rodin? se nenau?il vztahy vyhledvat, p?stovat a udr?ovat. Nev?? si, plc se vtom a ska?dm nepoda?enm pokusem jeho sebed?v?ra dostv dal? rnu. Dr? se doma, vtomt? prost?ed, kde jeho problm roste. N?kdy je t?eba takovho ?lov?ka od matky tm?? odthnout silou. Aby tak mohl navazovat jin vztahy, v?etn? zdravho vztahu ksob?.
U?li jsme spolu kousek va? ?ivotn cesty - zrovna t??k sek p?es slo?itou k?i?ovatku. Rd bych po n?jakm ?ase vid?l, jak se vm da? - t?eba vs vid?l smiminkem, ke ktermu byste se, bydlc smatkou, asi t??ko dopracovala. Vy si vtom tradi?n? nev??te, ale prv? lid, kte? si sv?j vztah sproblematickou matkou zpracovali vpsychoterapii, bvaj t?mi nejlep?mi rodi?i: v?d, kter chyby ned?lat.
google-site-verification: google1e2090a3bcc0ca25.html google-site-verification: google1e2090a3bcc0ca25.html